Historie knihovny
Potřeba vzdělávání a národního uvědomování širších vrstev vedla na konci 19. století představitele národního hnutí v Břeclavi k tomu, aby roku 1882 ustanovili čtenářský spolek Břetislav, v jehož čele stanul notář JUDr. František Máder. K založení první české veřejné knihovny v Břeclavi došlo roku 1899, kdy spolek Břetislav otevřel pro veřejnost knihovnu s celkem 1 020 svazky.
Knihovna se utěšeně rozrůstala, roku 1914 už měla přes 2 000 svazků a 212 čtenářů. 1. prosince 1920 byla ustavena Veřejná knihovna města Břeclavě. Základem jejího knižního fondu se stala právě výše zmíněná knihovna spolku Břetislav. Nově ustavená knihovna sídlila ve dvou místnostech v přízemí městské radnice na náměstí a kvůli neustálému rozšiřování fondu a rostoucí návštěvnosti se brzy musela potýkat s nedostatkem místa. Přes stísněné poměry se břeclavská knihovna díky vzornému vedení profesionálního knihovníka Karla Sýkory stala centrem společenského a kulturního života meziválečné Břeclavi a během deseti let se zařadila mezi sedm největších knihoven na Moravě.
Na jaře 1949 byla na ulici Národních hrdinů zrušena Občanská záložna a do uprázdněných prostor se nastěhovala městská knihovna, která na tomto místě setrvává až do dnešních dnů.
V důsledku neradostné politické situace na počátku 50. let došlo k radikálnímu okleštění knižního fondu. V roce 1955 se stal prvním jmenovaným ředitelem knihovny Mgr. Jiří Michalica. Tísnivá situace kolem nedostatku místa (knihovna sídlila pouze v přízemí budovy, horní patro bylo obsazeno muzeem a soukromými byty) se řešila průběžně otevřením některých oddělení v sousedních budovách. V 50. letech působilo dětské oddělení a čítárna v budově dnešního obchodu Optik na náměstí. V roce 1964 se podařilo uvolnit dvě místnosti v prvním patře náležící okresnímu muzeu, kde vznikla nová studovna s přidruženou čítárnou. V roce 1967 se dětské oddělení přestěhovalo do svazácké budovy bývalého Emklubu. Tato budova sloužila knihovně do konce roku 1972.
V roce 1970 došlo k odvolání ředitele Michalici z politických důvodů a na jeho místo nastoupila historička PhDr. Ladislava Šuláková. Knihovna se v následujícím období zaměřila na zvyšování počtu výpůjček a čtenářů, a to především z řad dětí a mládeže. Nové mladý kolektiv pracovnic knihovny začal pro děti od roku 1970 pořádat pravidelné čtenářské a literární soutěže, které vyústily systematickou prací s dětským čtenářem - tzv. knihovnickými lekcemi, které knihovna pořádá dodnes. V listopadu 1972 bylo slavnostně otevřeno zcela nové dětské oddělení na místě uprázdněného bytu v prvním patře. Knihovna tak pro sebe konečně měla celou historickou budovu, nicméně ani to nestačilo – budova byla v havarijním stavu a prostorově nevyhovovala ani narůstajícímu počtu čtenářů a knih ani nutně narůstajícímu počtu pracovníků.
Na konci roku 1974 schválila rada ONV v Břeclavi rozsáhlou rekonstrukci stávající budovy a realizaci nové přístavby situované ve dvorním traktu. Předpokládaná hodnota díla byla dva miliony korun, stavbu prováděl v letech 1976-1978 Okresní stavební podnik Břeclav. Práce na přístavbě započaly v létě 1976, ale brzy se začaly oproti plánu zpožďovat, čímž narůstaly také finanční náklady celé stavby. K včasnému dokončení přispěl paradoxně požár knihovny. Sobota 15. dubna 1978 patří mezi nejsmutnější kapitoly v její historii. V odpoledních hodinách vypukl ve skladu knih rozsáhlý požár, který způsobila technická závada na elektroinstalaci. Jen díky včasnému zásahu hasičů a pomoci vojáků útvaru pohraniční stráže nelehl celý fond popelem.
Požár ale urychlil dokončení rekonstrukce a už o čtyři měsíce později bylo dne 25. srpna 1978 slavnostně otevřeno nové oddělení pro dospělé čtenáře v přízemí přístavby. O šest dnů později dostaly své oddělení také děti. V prvním patře přístavby pro ně vzniklo oddělení na vysoké estetické úrovni, s barevnou televizí, promítacím plátnem a dalšími didaktickými pomůckami. Jeho dominantou se stalo „jevišťátko“ uprostřed místnosti, kde mohli malí návštěvníci při čtení pohodlně relaxovat.
80. léta minulého století začala ve znamení přechodu na centralizovaný systém řízení všech knihoven okresu Břeclav. Centralizovaný systém nahradil systém střediskový a ještě více zkvalitnil práci profesionálních i neprofesionálních knihoven břeclavského okresu. Velkou výhodou celého systému bylo pro menší knihovny odbourání nákupu a vstupního zpracování knih, které zajišťovala centrální knihovna.
Břeclavské knihovně průběžně narůstal jak počet čtenářů, tak i počet půjčovaných knih. V roce 1985 realizovala knihovna svým cca 7 500 čtenářům přes 317 000 výpůjček. Dětské oddělení úzce spolupracovalo se školami, pořádaly se pravidelné knihovnické lekce a besedy s významnými osobnostmi kulturního dění, spisovateli, výtvarníky apod. Pravidelným hostem byla i známá břeclavská autorka knih pro děti Kamila Sojková. Vyústěním spolupráce se spisovatelkou byla každoročně pořádaná akce nazvaná Chodníčky Kamily Sojkové, turistické putovaní po místech spisovatelčina působení.
V letech 1984–1990 působila ve funkci ředitelky knihovny Vlasta Růžičková, která i po ukončení svého funkčního období v knihovně zůstala, když poté mj. pracovala i na postu vedoucí detašovaného pracoviště Útvaru regionálních služeb, kde mohla zužitkovat své dlouholeté zkušenosti z práce metodičky.
Rok 1989 znamenal zásadní celospolečenský zlom. Sametová revoluce nastartovala ekonomické, politické i sociální reformy, které ovlivnily život v celém bývalém Československu. Také knihovna v porevolučním období procházela mnoha hektickými změnami – od ledna 1990 do března 1993 se na vedoucím postu vystřídali PhDr. Jiří Halásek a Stanislava Výborná.
31. prosince1992 byla rozhodnutím přednosty Okresního úřadu zrušena Okresní knihovna Břeclav a tím také zanikl centralizovaný systém řízení knihoven okresu. Všechny pobočky okresní knihovny přešly do správy jednotlivých měst a obcí včetně movitého i nemovitého majetku. Na město Břeclav tím připadl úkol postarat se o centrální knihovnu a její čtyři pobočky.
Dne 1. ledna 1993 byla ustanovena Městská knihovna Břeclav jako příspěvková organizace s právní subjektivitou. Po divoké transformaci z okresní na městskou knihovnu nastupuje v březnu 1993 do funkce ředitelky knihovny dlouholetá pracovnice v oblasti kultury Mgr. Marta Ondrášková. Následující období zhruba patnácti let proběhlo ve znamení mnoha pozitivních změn – došlo k vyřešení majetkového vypořádání, opravám knihovních prostor a automatizaci celého knihovnického provozu.
Knihovna rozšířila své služby o možnost půjčování nových typů médií, jako byly hudební CD nebo zvukové knihy pro nevidomé. V neposlední řadě se knihovně podařilo v roce 2000 znovu získat regionální funkci začít obnovovat násilně zpřetrhané vazby s partnerskými knihovnami regionu.
Postupně se podařilo rekonstruovat všechny pobočky tak, aby půjčování knih probíhalo v důstojném a adekvátním prostředí. V roce 1997 prošla kompletní opravou pobočka Poštorná a v září 2001 slavnostně zahájila v rozšířených prostorách provoz pobočka Charvátská Nová Ves. V roce 2004 začala oprava pobočky Stará Břeclav, k jejímuž slavnostnímu znovuotevření v nových prostorách došlo v únoru 2006.
Práce na rekonstrukci historické budovy započaly v roce 1997 úpravou přízemí. Plánovaná přestavba díky získané státní dotaci pokračovala v roce 2004 výměnou topení, sociálního zařízení a rekonstrukcí půdních prostor, které byly proměněny na polyfunkční sál umožňující pořádání výstav a větších kulturních akcí.
Plně automatizovaný provoz v knihovnickém systému LANius byl na dospělém oddělení spuštěn v roce 1996 a postupně byl zaveden i do ostatních provozů. O rok později představila knihovna veřejnosti tehdy velkou novinku - veřejný přístup k internetu ve studovně knihovny, která zájemcům nabízela čtyři počítače připojené na síť rychlostí 64kb/sec.
V roce 2000 proběhlo spuštění plně automatizovaného provozu na pobočce Poštorná a v roce 2003 bylo možné díky grantům Ministerstva kultury z programu VISK3 připojit k internetu všechny pobočky. V roce 2004 knihovna získala další grant a mohla tak v závěru roku přejít na knihovnický systém Clavius s online připojením všech poboček.
Na základě nového knihovnického zákona z roku 2001 byl v roce 2002 zřízen na detašovaném pracovišti na Domě školství Útvar regionálních služeb, který od té doby poskytuje veřejným knihovnám břeclavského regionu možnost využít jak metodické pomoci, tak zápůjček knih z výměnného fondu. V posledních letech prokázaly výrazný rozvoj veřejné knihovny celého regionu, a to díky podpoře obcí, ale také vlivem metodické pomoci v rámci výkonu regionální funkce.
Po odchodu ředitelky Mgr. Marty Ondráškové ke konci roku 2007 byla dočasným vedením knihovny pověřena Milada Miklíková. Půlroční provizorium ukončil v srpnu 2008 nástup nového ředitele Mgr. Marka Uhlíře. V dubnu 2009 došlo k přestěhování studovny do prostor bývalého hudebního oddělení a vytvoření nové počítačové učebny. Stávající čítárna se následně rozšířila a spojila s hudebním oddělením.
V roce 2011 se pak uskutečnila další rozsáhlá rekonstrukce, spočívající v opravě fasády, výměně oken, dosluhujících topidel a v případě dětského oddělení i nové výmalbě a výměně starého koberce.
V roce 2012 byla pořízením devíti notebooků zřízena mobilní počítačová učebna určená k pořádání počítačových kurzů. Knihovna vydala publikaci Fanoš Mikulecký, prostý kvítek v bludišti travin, vydanou k 100. výročí narození tohoto známého autora podlužáckých písní. Knihovna zahájila nové formy propagace pomocí blogu a sociální sítě Facebook.
V roce 2013 se knihovna připojila k projektu Virtuální Univerzita třetího věku (VU3V), jehož garantem je Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze. Čtenářům knihovna poprvé nabídla možnost zápůjčky čteček elektronických knih, od roku 2015 nabízí čtenářům i možnost elektronických výpůjček. V roce 2014 se knihovna zapojila do projektu Biblioeduca, zaměřeného na možnost vzdělávání dospělých v knihovnách. Ve velkém sále knihovny se začala pořádat pravidelně divadelní představení z cyklu LiStOVáNí nebo představení studentského Divadla Bedřicha Kaněry.
Od roku 2015 se knihovna účastní projektů spojených s propagací slováckého folkloru - přípravě Folklorní výtvarné akademie nebo konference Živý folklór. Kromě literárních a hudebních kaváren knihovna pořádá i cyklus populárně vědeckých přednášek Cesty nejen ke hvězdám, účastní se festivalu ProTibet, pravidelně promítá nekomerční filmy v rámci projektu Free Film Fest. Ve vstupních prostorách MK Břeclav, knihovnické Galerii na Schodech, se začínají pořádat pravidelné výstavy děl regionálních autorů.
V roce 2016 byla realizována rekonstrukce elektrických rozvodů, osvětlení a sociálního zařízení v přístavbě knihovny. Veřejnosti byl zpřístupněn sklad literatury, kde bylo zřízeno nové oddělení naučné literatury. V následujícím roce došlo ke sloučení hudebního oddělení, čítárny, studovny a zvukové knihovny do společného Oddělení informačních a speciálních služeb, malý sál byl přesunut do přízemí knihovny a v jeho prostorách byla zřízena samostatná počítačová učebna. Ve všech jmenovaných odděleních došlo ke kompletní obnově nábytkového vybavení. V roce 2017 byly také spuštěny nové služby pro čtenáře a návštěvníky: Dodávka knih do domu, Odlož knihu.